Občanský zákoník

Bezpochyby nejdůležitější soukromoprávní předpis je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (také jen „OZ“), jehož ustanovení jsou neoddělitelně spjaty s každodenním životem. Tvoří základ pro většinu právních jednání, osobnostních práv, rodinných vztahů a neméně důležitých majetkových práv. První část (§ 1 – § 654) se mimo obecná ustanovení věnuje také právům fyzických a právnických osob, vymezení věci v právním smyslu a právním skutečnostem. V druhé části (§ 655 – § 975) je upraveno právo rodinné. Část třetí (§ 976 – § 1720) vymezuje absolutní majetková práva, počínaje právy věcnými a konče úpravou práva dědického. V části čtvrté (§ 1721 – § 3014) nalezneme úpravu relativních majetkových práv, tedy ustanovení o závazcích, jejich vzniku, zániku a jednotlivých pojmenovaných smlouvách. Poslední pátá část (§ 3015 – § 3081) obohacuje OZ o ustanovení společná a přechodná.

Občanský zákoník - úvodní ustanovení (ukázka)

Občanský soudní řád

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (také jen „OSŘ“) je naprosto nezbytným procesním předpisem pro všechny, kdo by se chtěli orientovat v základních s průběhem řízení před soudy, s činností a působností jednotlivých soudů, jejich pravomocemi a také se všemi druhy žalob, o nichž je možné v soukromoprávní rovině zahájit řízení. V první části (§ 1 – § 58) jsou upravena obecná ustanovení, v části druhé (§ 67 – § 78g) pak dále činnost soudu před zahájením řízení, v třetí části (§ 79 – § 180) následuje úprava řízení v prvním stupni. Čtvrtá část (§ 202 – § 243g) se věnuje úpravě opravných prostředků, pátá část (§ 244 – § 250t) pak řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Šestá část (§ 251 – § 351a) je věnována výkonu rozhodnutí a část sedmá (§ 352 – § 354) jiné činnosti soudů.

Občanský soudní řád - základní ustanovení (ukázka)

Trestní zákoník

Bez zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (také jen „TZ“) se neobejde nikdo, jehož oblastí zájmu je trestní právo. TZ je zásadním hmotněprávním předpisem, neboť přestavuje ochranu zájmů, vztahů a hodnot pro společnost nejvýznamnějších, tzv. ultima ratio. Audiozákony nabízí k poslechu část první (§ 1 – § 139) v níž mimo jiné naleznete úpravu působnosti trestních zákonů, trestní odpovědnosti, okolností vylučující protiprávnost, možností trestní sankce nebo výkladových ustanovení.

Trestní zákoník - základní ustanovení (ukázka)

Trestní řád

Procesní předpis trestního práva, tedy zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (také jen „TŘ“) nabízí ucelenou úpravu norem trestního řízení. Zejména pak vymezuje postup a činnost orgánů činných v trestním řízení při zjišťování trestných činů, jejich pachatelů a potrestání těchto pachatelů. TŘ rovněž zakotvuje práva a povinnosti osoby, proti níž se vede trestní řízení, a dalších osob zúčastněných na řízení nevyjímaje. Dále nelze opomenout úpravu práv a povinností poškozeného v tzv. adhezním řízení, jež je součástí řízení trestního. TŘ je rozdělen celkem do pěti částí. První část (§ 1 – § 156) vymezuje základní zásady trestního řízení a účel zákona, dále stanoví postup při dokazování a při zajišťování osob a věcí. Ve druhé části TŘ (§ 157 – § 179h) je upraven postup před zahájením trestního stíhání, tj. přípravné řízení. V části třetí (§ 180 – § 365) nalezneme úpravu řízení před samotným soudem. Poslední čtvrtá část (§ 366 – § 370) je věnována úkonům souvisejícím s trestním řízením například v případě milosti nebo amnestie.

Trestní řád - základní ustanovení (ukázka)

Správní řád

Normy správního práva, jež upravují aplikační procesy ve veřejné správě, jsou obsaženy v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád (také jen „SŘ“) a tvoří tak procesní základnu správního řízení. Tento předpis je proto naprosto nezbytný pro všechny, kteří by chtěli získat znalosti o základních postupech orgánu veřejné správy při procesu aplikace norem správního práva, zejména při přípravě a vydávání normativních správních aktů. Text zákona je členěn celkem do částí, z nichž první (§ 1 – § 8) jsou úvodní ustanovení, následuje část druhá (§ 9 – § 129) vymezující obecná ustanovení o správním řízení. Ve třetí části (§ 130 – § 153) je pozornost věnována zvláštním ustanovení o správním řízení. Čtvrtá část (§ 154 – § 158) obsahuje úpravu vydávání vyjádření a osvědčení, provádění ověření a činění sdělení. Jednotlivé veřejnoprávní smlouvy jsou vymezeny v části páté (§159 – § 170) a opatření obecné povahy v části šesté (§ 171 – § 174). Poslední část (§175 – § 183) je věnována společným, přechodným a závěrečným ustanovením.

Správní řád - předmět úpravy (ukázka)

Insolvenční zákon

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (také jen „IZ“) je právní předpis, jež upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka, a to způsobem stanoveným zákonem tak, aby došlo k co možná nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Tento zákon je tak nezbytný nejenom pro osoby, které se dostanou do obtížné finanční situace, ale také pro potencionální věřitele, jež mají zájem na uspokojení svých pohledávek. V první části (§ 1 – § 243) jsou vymezeny především základní pojmy úzce spjaty s příslušností soudů či vymezením procesních subjektů samotného řízení. Velká část je zde věnována samotnému průběhu řízení a úpravě práv a povinností jeho účastníků. Část druhá (§ 244 – § 418) se věnuje již konkrétním způsobům řešení úpadku, tedy konkursu, reorganizaci a oddlužení.

Insolvenční zákon - základní ustanovení (ukázka)